I když takový epileptický záchvat může vypadat děsivě, povětšinou se nejedná o život ohrožující situaci, kdy vše naprosto spontánně skončí bez jakékoliv pomoci. Proto je nejlepší ho nechat proběhnout bez jakéhokoliv zásahu.
Malý epileptický záchvat má mnoho druhů projevů. V podstatě jsou jeho symptomy přímo závislé na centru jaké je jím zasaženo. Dochází při něm k částečné nebo i plné ztrátě kontaktu s okolím, což je na první pohled patrné. Během záchvatu epilepsie by rozhodně nemělo dojít k žádnému jeho omezování a rozhodně se nemusíte snažit jej jakkoliv utišovat či nějak přemlouvat. K zastavení záchvatu tím nedojde, spíše naopak může dojít k podvědomé reakci a snaha o obranu postiženého. Proto by se jeho okolí mělo akorát soustředit, aby nedošlo k nechtěnému poranění. Tedy jako první by se měli z jeho blízkosti odstranit ostré či křehké předměty. Rozhodně by jsme ho neměli nechat samotného a zůstat v jeho blízkosti do nabití plného vědomí. To velmi snadno zjistíte naprosto jednoduchými otázkami typu co je za den, jak se jmenuje atd.
Při velkém epileptickém záchvatu postižený upadá do bezvědomí, dostaví se křeče končetin i těla. Dýchací svaly nejsou výjimkou, proto dochází k poruchám dýchání a občas i k zmodrání. Povětšinou se křeč týká i svalů žvýkacích a svěračů močového měchýře. Samotnému záchvatu epilepsie může předcházet tzv. aura, jenž pacientovi dá dostatek času zaujmout adekvátní polohu. Viditelně se první příznaky projeví strnulým pohledem či strnulým držením těla. Zanedlouho se pacient trpící epilepsií hroutí k zemi, proto je potřeba zamezit pádu a uložit ho na pevnou plochu. Tak jako při lehkém záchvatu je nutné odstranit z jeho blízkosti veškeré nebezpečné předměty. Nejdou-li odtáhnout ty a hrozí nebezpečí, že by se např. o roh zdi mohl poranit, je nutné odtáhnout jeho. Má-li kolem krku upnutý knoflík košile či třeba šálu, odstraňte je a pokud možno mu podložte něčím měkkým hlavu, aby se zabránilo jejímu možnému poranění. Rozhodně se nesnažte nikterak zabránit křečím, pevné sevření či dokonce zalehnutí je nežádoucí. Ani se nesnažte mu rozevírat čelisti a něco mezi ně vsunovat. Povětšinou je křeč tak silná, že by došlo k poškození, které se hojí mnohem hůře, než prokousnutý jazyk. Pacient po prodělaném záchvatu potřebuje přibližně 1 až 2 hodiny na zotavenou. Proto pokud usne, nesnažte se ho probudit. Podstatným faktorem při velkém záchvatu epilepsie je čas, proto pokud máte možnost, změřte jeho délku.
Trvá-li méně než pět minut a nedošlo k žádnému poranění není potřeba volat záchrannou službu. Lidé trpící epilepsií velmi dobře vědí co po prodělaném záchvatu potřebuje a tak si i sami řeknou, co by jste pro ně měli udělat. Mezi nejčastější úrazy patří poranění hlavy a páteře.