Po prvním záchvatu není pacientovi povětšinou nasazená žádná léčba, jen je mu doporučeno dodržovat zvláštní režim. Základem je dodržování pravidelného režimu, v konzumaci potravin se vyvarovat dráždivějším surovinám a abstinence. Lidé trpící epilepsií musí citelně změnit i svůj přístup k práci. Z bezpečnostních důvodů se musí vyhýbat pohybu ve výškách a nesmí pracovat u rotačních strojů. Kvůli pravidelnosti pro ně není vhodný ani nepřetržitý provoz a přichází zákaz řízení motorových vozidel. Řízení může lékař povolit, pokud pacient netrpí minimálně dva roky záchvaty.
Uzná-li lékař, že dodržování zvláštního režimu není dostatečné pro předcházení záchvatům epilepsie, přistoupí k předepsání léků, tzv. antiepileptik. Jejich cílem je zamezovat abnormální elektrické aktivitě. O druhu medikamentu rozhodné lékař na základě projevů záchvatu a jejich častosti opakování. Antiepileptika je nutné brát pravidelně a je i doporučováno dodržovat hodinu, aby byla hladina aktivní látky v krvi stále v potřebné výši. I jejich náhodné vysazení může mít za následek vyprovokování záchvatu. Avšak při jejich pravidelném užívaní u velkého procenta pacientů dojde k úplnému vymizení záchvatů. U silnějších léku je nutné pravidelnými odběry krve sledovat její parametry. Pro své vlastnosti nesmí být podávána v době těhotenství, neboť existuje poměrně vysoké riziko vzniku postižení plodu.
U přibližně 30% jedinců trpících epileptickými záchvaty nedochází k zlepšení ani pomocí farmaceutik. Tito lidé trpí tzv. farmakorestentní epilepsií a povětšinou je tedy nutné přistoupit k operačnímu zákroku. Po vyšetření na specializovaném epileptologickém pracovišti je individuálně posuzováno k jakému zákroku dojde, aby se záchvaty odstranili nebo alespoň významně omezili.